Worcesterová omáčka se vyrábí z ryb. Konkrétně z ančoviček, které se nechají rozpustit v octu.
Jakkoliv nezvykle to zní a vypadá, do sedmnáctého století byla mrkev fialová. Potom Holanďané vyšlechtili ze světlejších odrůd oranžovou mrkev, kterou pěstujeme dodnes.
Domovinou těstovin není Itálie. Tam je teprve přinesli Arabové, někdy kolem devátého století našeho letopočtu.
Červená šťáva v mase není krev. Červené zbarvení tekutiny způsobuje myoglobin, barvivo příbuzné známému hemoglobinu. Hemoglobin váže kyslík v červených krvinkách, myoglobin zase ve svalech. Čím více myoglobinu tedy maso obsahuje, tím je červenější.
Hamburger nepochází z USA, ale z Německa. Konkrétně z Hamburku. Když v 18. století cestovali Němci do Asie, schovávali maso v sedle, aby cestou změklo. A protože jim měkké kořeněné maso chutnalo, začali ho konzumovat také doma. Odtamtud jej pak přenesli do Ameriky. První americký hamburger připravil Charlie Nagreen v roce 1885.
Hranolky pocházejí z Belgie. Místní starousedlíci tam místo ryb krájeli na tenké proužky brambory a smažili je tak, jako se smaží ryby. Potom se hranolky rozšířily do Francie.
Jediná ryba, ke které se pije červené víno je tuňák.
Kuřecí vývar byl ve středověku používán jako afrodiziakum.
Jediná potravina, která se nekazí je med.
Stalo se Vám někdy, že Vás zastavili policisté a bez neznámých příčin jste nadýchali alkohol? Může to být právě z ovoce, mnoho ovocných jídel obsahuje zralé ovoce, které v sobě obsahuje i nezanedbatelné množství alkoholu, typický příkladem jsou přezrálé banány.
Citron obsahuje mnohem více cukru nežli zralá jahoda.
Avokádo je naprosto ideální potravina. Obsahuje prý speciální druh cukru, který pomáhá udržet nízkou hladinu cukrů v krvi. Zároveň by nás jeho konzumace měla ochránit proti srdečním onemocněním. Obsahuje velké množství vlákniny a ty správné tuky, tedy mononenasycené.
Víte, proč jsme zvyklí podávat dezert „až“ po večeři? Nejen proto, že po slaném máme většinou chuť na sladké, ale také díky obavám z cukru v 17. století. Lékaři se už v té době dívali na trávení jako na chemický proces a věděli tedy, že cukr může způsobit cukrovku nebo černé zuby. Cukr tedy začal získávat pověst nezdravé potraviny. Královský lékař Joseph Duchesne dokonce řekl, že „Pod jeho bělostí, se ukrývá velká temnota“. Proto se dezert podával až po večeři, kdy ještě tělo tráví a dopad cukru je pak nejmenší. Do té doby se sladké totiž podávalo i během večeře.
…………………………….
A teď něco málo o tom, jak se pomocí změny jídelníčku vyhnout závažným onemocněním jako je Alzheimer, Parkinson nebo například i tolik obávaná rakovina …
Říká se, že psychika a změna stravy ovlivňují průběh závažných onemocnění. Je to pravda, dá se v podstatě říct, že dobré a zdravé jídlo a dobrá nálada bez depresí a psychických problémů může výrazně zmírnit průběh onemocnění nebo dokonce vyléčit. Stravování ovlivňuje především naši psychiku. Pokud například při depresích sáhneme po sladkém ve větším množství, začne se nám v těle vytvářet glutamát. Ano to je ten obávaný glutamát, na kterém stojí především čínská kuchyně a přidává se i do instantních a průmyslově vyráběných pokrmů. Glutamát je vlastně zvýrazňovač chuti. Lidé, kteří ve stravě přijímají glutamátu hodně trpí bolestmi hlavy, zarudnutím kůže, pocením a může to dojít až k bušení srdce, bolestem na hrudi a tím se velmi zvyšuje riziko infarktu. Nehledě na to, že když vynecháte glutamát, jídlo si mnohem lépe vychutnáte a vaše chuťové buňky budou o dost citlivější a vnímavější.
Pokud snížíme ve stravě příjem špatných tuků a cukrů, jsme pak klidnější, vyrovnanější a tím pádem spokojenější. Při vysokém příjmu cukru začnou odumírat nervové buňky a to vede k jejich degeneraci a ke vzniku chorob jako je Alzheimer nebo Parkinson. Vysoký podíl cukru ve stravě má podíl i na vzniku migrén, astmatu, epilepsie, Amyolaterální a Roztroušené sklerózy a kolem 65 roku může dojít k postupné ztrátě paměti a demenci.
Proti těmto problémům se dá bojovat zdravým stravováním. Potraviny obsahují tzv. Super látky, které na pomáhají při léčbě nebo prevenci onemocnění. Mezi takovéto super látky patří například zázvor, kvalitní zelený čaj (ten se nesmí ale pít moc často), zdravé je i červené víno (1-2 dl denně), výborné je i hroznové víno.
Ale nejde jen o cukry, ale také o tuky. Názory na používání tuků se různí. Jedni doporučují vepřové sádlo, jiní jsou naopak zastánci rostlinných olejů. V každém případě mezi vhodné tuky můžeme zařadit například kokosový olej nebo tuk, ghí (přepuštěné máslo – recept zde: http://www.koukalici.cz/domaci-speciality/) nebo máslo z pasoucích se krav, koz a ovcí a olivový olej. Nenasycené tuky (resp. tuky složené především z nenasycených mastných kyselin) jsou velmi příznivé pro zdraví. Vyskytují se hlavně v rostlinných olejích, rybách a ořeších. Výborným zdrojem zdravých tuků je avokádo. Můžeme si ho namačkat na chléb místo másla, pokapat citronem a je to výborná záležitost.
Mezi ty nevhodné tuky řadíme kupodivu i rostlinné oleje jako je slunečnicový, kukuřičný, sezamový, řepkový a sojový olej. Zdraví škodlivé nasycené tuky (resp. tuky obsahující nasycené mastné kyseliny) jsou obsažené zejména v živočišných potravinách (kromě rybího tuku) a v některých potravinách rostlinného původu (např. palmojádrový a palmový olej). Zvýšený přívod nasycených tuků vede ke zvýšené tvorbě cholesterolu v těle a ke zvýšenému ukládání tuku v těle. Zvyšují riziko nemocí srdce a cév a také nádorových onemocnění.
… tady je ukázka potravin, které vám při snižování cholesterolu, cukru v krvi či zmírnění projevů rakoviny mohou pomoci …
Citrony
Čistí tělo a dokáží dobře nastartovat metabolismus, proto je velmi zdravé dát si po ránu sklenici teplé vody s pár kapkami citronu. Čistí játra a jsou bohatým zdrojem flavonoidů, které jsou důležité pro cévy a jako prevence proti křečovým žilám. Citrony jsou také bohatým zdrojem vitamínu C a draslíku, chrání i před infekcí. Dokáží též chránit proti rakovině a zpomalují její průběh. Mají blahodárné účinky na pleť a na dásně.
Jablka
Snižují hladinu špatného cholesterolu (LDL) v krvi. Jsou výborná jako prevence proti Alzheimerově chorobě, proti rakovině prsu, tlustého střeva a plic. Výborná jsou pro diabetiky a též pro pacienty na dialýze, jelikož obsahují malé množství draslíku. Jsou vhodná při redukční dietě, při astmatu a chrání kosti.
Mandle
Mají protirakovinné účinky. Výborné jsou také proti srdečním onemocněním. Obsahují velké množství vápníku což je dobré na kosti. Obsahují mnoho vitamínů a minerálních látek jako například zinek, vápník, hořčík a draslík a patří mezi jedny z nejzdravějších ořechů. Pomáhají při trávení a hubnutí, snižují cholesterol, podporují činnost mozku a nervové soustavy. Jsou velmi dobrým zdrojem bílkovin.
Česnek
Výborný proti rakovině střev a žaludku, snižuje cholesterol. Obsahuje allicin, který výrazně snižuje riziko infarktu. Má vysoké antibiotické účinky. Obsahuje vitamín B1, vápník, hořčík a fosfor. Snižuje také krevní tlak.
Med
Má antibakteriální a protivirové účinky, při větší konzumaci zvyšuje antioxidanty v krvi. Podporuje také kontrolu krevního cukru. Je výborný při kašli a nachlazení a zmírňuje bolest hrdla. Má mírně laxativní (projímací) účinky, prospívá trávení a je výborným zdrojem energie.
Fenykl
Je bohatým zdrojem vlákniny, snižuje cholesterol. Zlepšuje krevní oběh. Je výborný například při zápalu plic nebo při astmatu. Je to přírodní diuretikum a díky tomu pročišťuje játra, ledviny a slezinu. Obsahuje kyselinu listovou, vhodnou zvláště pro těhotné a snižuje tím riziko srdečních a srdečně cévních onemocnění. Působí blahodárně na křeče ve střevech. Má vysoký obsah vitamínu C a posiluje imunitní systém.
Ideální složení stravy během dne
Neexistuje vlastně univerzální recept na zdravé stravování. U každého člověka je to individuální.
Metabolismus nastartujeme teplou vodou s kapkou citronu. Sklenice teplé vody hned po probuzení (a ještě lépe s trochou citronové šťávy) vám projede rovnou do střeva a vyčistí tam usazené nečistoty z předchozího dne. Ledové nápoje orgány oslabují. Je proto nejlepší vodu přijímat vlažnou nebo o teplotě okolního vzduchu. Citron je navíc zásaditý, tudíž pomůže od překyselení žaludku, kterým trpí většina z nás.
Snídaně se zpravidla dělá podle toho , jakou máme náplň dne. Pokud vstáváme brzo, měli bychom volit spíše sladkou snídani ve formě ovesných vloček s mlékem a ovocem nebo různé kaše (jáhlová, ovesná, pohanková…). V dnešní době máme obrovský výběr jídel a jedním z nich jsou obiloviny. Ty jsou zdrojem sacharidů, které mají v našem jídelníčku nezastupitelnou roli. Je však potřeba vybírat si ty správné, které mají nízký glykemický index a dostatek vlákniny. Je to např. pohanka, quinoa, jáhly, oves a spousta dalších. Ovoce neodmyslitelně patří do našeho jídelníčku a díky vysokému obsahu sacharidů bychom ho měli zařazovat spíše dopoledne. Zkuste si dát jako výbornou snídani např. trochu bílého jogurtu s čistým tvarohem, osladit můžete agávovým sirupem a přidejte borůvky s ostružinami. Nebo přidejte kterékoliv jiné sezónní ovoce. Dochutit můžete také trochou domácí marmelády a zdravá a chutná snídaně je na stole během chviličky.
Pokud vstáváme později, zejména o víkendu, volíme těžší variantu snídaně, což by mohlo být celozrnné pečivo a k tomu šunka a sýr. Výbornou variantou jsou i vajíčka. Nesmí se to s nimi přehánět, ale v současné době je prokázáno, že nemají tolik cholesterolu, jak se dříve říkalo. Takže míchaná vajíčka (spíše nasucho na teflonové pánvi) nebo omeleta se zeleninou a nějakým dobrým sýrem je také luxusní snídaně.
Je prokázáno, že lidé, kteří pravidelně snídají, mají lepší pracovní výsledky, jsou méně unavení, mají dobrou náladu, nepropadají tolik stresu a také jsou štíhlejší oproti lidem, kteří snídají jen občas nebo ještě hůř, nesnídají vůbec.
Lidé, kteří snídají, jsou štíhlejší. Když si na snídani uděláme čas a dáme pořádnou zdravou nálož, zaženeme pocit hladu a chutě na všelijaké sladkosti a nezdravé věci.
Svačiny záleží na chuti každého z nás, ale výborný je bílý jogurt a ovoce (to především dopoledne, odpoledne už ovoce není moc vhodné), celozrnné sušenky. Pokud patříte mezi ty, kteří snídají kaši, ke svačině je pak vhodné si dát celozrnné pečivo se šunkou a sýrem, protože snídaně byla téměř bez bílkovin a tudíž je vhodné si je ke svačině přidat a opačně.
Oběd by mělo být největší jídlo dne. Vůbec se nemusíme stydět za kvalitní steak se zeleninovým salátem a nějakou přílohou (brambory, kuskus, bulgur, jáhly, rýže…). Po obědě, pokud máme možnost, je vhodné si odpočinout. Je to mnohem zdravější než se rovnou zase vrhnout do práce a celého toho stresu. Ale kdo z nás v dnešní době má na odpolední odpočinek čas? O víkendu by se to dalo napravit 😀 A co polévky k obědu? Polévky jsou velmi doporučované. Schválně kdo z vás, když přijde do restaurace a vidí lidi jak se už cpou, pak dostane taky hlad? No myslím, že většina z vás 🙂 V tu chvíli se vaše trávení rozjíždí a slinivka prostřednictvím inzulínu začíná snižovat hladinu krevního cukru. Když vám do téhle fáze přinesou jídlo, tak ho rychle zhltáte, ale určitou dobu trvá, než se krevní cukr normalizuje zpátky. A v této chvíli cítíte potřebu sladkého (cukr stále ještě není vyrovnaný) a musíte si dát ještě dezert, abyste ji zahnali. Proto je lepší oběd začínat malým předkrmem, který zažene prvotní hlad, a než vám přinesou hlavní jídlo, začne lehce dorovnávat sníženou hladinu krevního cukru (vhodné jsou vývary s masem a nudlemi, nezahušťované zeleninové polévky apod.). Pak už ani nebudete mít kolikrát chuť dojíst hlavní jídlo.Takže polévka jako malý předkrm než si objednáte maso je výborným řešením. Jednak zaženete ten největší hlad a nemusíte závistivě koukat na ostatní 😀 Ale teď vážně, ve Francii je polévka jako malý předkrm základ jídelníčku. Většina lidí polévky a předkrmy vynechává, protože nemá na jídlo moc času anebo se bojí, že by se najedli moc, a přitom jsou z dietního hlediska vlastně v pořádku.
Večeře by se měla podobat obědu, ale měla by být o něco menší. Večer je nutné doplnit bílkoviny a trochu sacharidů, protože náš mozek pracuje i v noci a nesmíme zapomenout na zeleninu. Tudíž k večeři je vhodné celozrnné pečivo například s přírodními sýry a zeleninou. Nebo si můžeme udělat teplou večeři v podobě zdravého masa se zeleninou (kuřecí maso, krůtí, králík atd.) a přílohou . A pro ty, kteří nechtějí k večeři maso, mohou bílkoviny nahradit například fazolemi, cizrnou, čočkou… takže zeleninové saláty z luštěnin jsou také vhodná večeře, spolu s přidáním další zeleniny a například celozrnné bagety.