Velikonoce byly ve středověku nejvýznamnějším křesťanským svátkem v celém roce. Proto se slavnostní hostina, ač postní, skládala ze samých dobrot. Podával se namočený hrách, který se následně osmažil. Tomu se říkalo pučálka. Jedlo se pražmo, což bylo naklíčené a osmažené obilí. Z masa se konzumovali beránci, jeřábi a křepelky. Pekly se koblihy a také mazance.
Mazanec ve svých spisech zmiňují už Jan Hus a Tomáš Štítný ze Štítného. Občas se velikonoční mazanec plnil tvarohem a nazýval se „syrnej koláč k velikej noci“.
Recept na velikonoční mazanec je z knihy Kuchyně pozdního středověku od Moniky Feyfrlíkové …
Chceš-li mieti čistý a kyprý mazanec velikonoční
200 ml smetany
350 g polohrubé mouky
3 polévkové lžíce medu (používá se klasický včelí, ale já jsem dala domácí smrkový a mazanec úžasně voní)
1 vejce
40 g droždí
100 g tvrdého tvarohu
šafrán
mletý hřebíček
trocha skořice (ta v původním receptu není, ale pro vůni jsem jí trochu dala)
Vlažnou smetanu smícháme s moukou, přidáme vejce, med a kvásek. Zpracujeme na krásné hladké těsto a dáme vykynout na teplo. Jakmile mazanec vykyne (zdvojnásobí objem), opatrně do něj vmícháme nastrouhaný tvaroh a koření. Pečeme v troubě předehřáté na 200 stupňů cca 20 minut, poté teplotu snížíme na 180 a dopékáme dalších 20 minut, až je mazanec zlatavě hnědý.